Víte ??


Jaká je naše nejoblíbenější hračka ??

Přesně ta, ze kterou si právě hraje ten druhý pes.


Jaké je naše neoblíbené jídlo ??

Přestože sníme všechno co dostaneme, snažíme se někdy sníst i to co k jídlu není, tak i my máme své neoblíbené jídlo. Jsou to škenanátky, psíčková, štěněčí, psteiky, štěkaná, psuláš, labradort, hafburger.


Odposlechnuto od jiných:

Ale kdyz po nem neco chce, tak to probiha asi takhle: "Deny - sedni! No tak si teda LEHNI, no..."

ten nas taky posloucha na slovo
reknu mu: "sednes si nebo ne !!"
A bud si sedne nebo ne :)

Tak mamka zas obcas rika, ze Deny posloucha na slovo. Jen jeste neprisla, na ktere...


Psí slib

• Nebudu krást cukroví ze stolu, ani jiné potraviny a zapíjet to čajem, kávou či jakoukoli tekutinou, která není určená pro mě.
• Nebudu se přetahovat o spodní prádlo tatínka, když je na záchodě.
• Budu si pamatovat, že popelář nekrade naše věci.
• Vyklepu dešťovou vodu z mé kožešiny PŘED vstupem do domu.
• Nebudu jíst kočičí potravu, předtím než ji snědí kočky, nebo po nich dojídat.
• V autě nebudu trvat na koukání z otevřeného okna, když venku prší.
• Neupustím rozžvýkanou kostičku nebo mokrý tenisák do spodního prádla někoho, kdo sedí na záchodě.
• Budu si pamatovat, že pohovka není ručník, a stejně tak paniččin a pánečkův klín.
• Budu pamatovat si, že má hlava nepatří do ledničky.
• Nepotřebuji se prudce postavit, když ležím pod nízkým stolkem.
• Nebudu válet mé hračky za ledničkou.
• Když se mi chce zvracet, nebudu pro ten účel vyhledávat poslední zbytky vyčištěného koberce, ani postele pánečků.
• Nebudu zvracet v autě.
• Nebudu jíst mrtvé ptáky, raky, ryby, kraby, atd. a ani se v nich nebudu válet.
• Nebudu olizovat tvář člověka poté, co jsem jedl zvířecí výkaly.
• Nevzbudím paničku tím, že strčím svůj chladný, mokrý nos pod peřinu.
• Nebudu žvýkat pánečkův kartáček na zuby.
• Nebudu krást paniččino spodní prádlo a tančit s ním všude po dvorku.
• Má hlava nepatří do ledničky, myčky na nádobí nebo do pračky.
• Nerozhodnu se na řemínku k pronásledování veverky, když panička stojí na kluzkém trávníku.


Zákony psího vlastnictví

Jestli se mi to líbí, je to moje.
Pokud to mám v tlamě, je to moje.
Pokud ti to můžu sebrat, je to moje.
Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to moje.
Pokud jsem to měl před chvíli, je to moje.
Pokud to jen vypadá jako moje, je to moje.
Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.
Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje.
Pokud jsem to viděl první, je to moje.
Když se to rozbije, je to tvoje.


Stvoření světa podle psů:

1. Prvního dne Stvoření Bůh stvořil psa.
2. Druhého dne Bůh stvořil člověka, aby psu sloužil.
3. Třetího dne Bůh stvořil všechna možná zvířata na zemi (hlavně však koně), aby mohla případně sloužit psu za potravu.
4. Čtvrtého dne Bůh stvořil dřinu, aby člověk mohl pracovat pro dobro svého psa.
5. Pátého dne Bůh stvořil tenisák, aby ho pán mohl házet a pes aportovat nebo neaportovat.
6. Šestého dne Bůh stvořil veterinární vědu, aby udržovala psa zdravého a jeho pána na mizině.
7. Sedmého dne chtěl Bůh odpočívat, ale musel jít vyvenčit psa.


Pravidla výchovy psa

Pes nesmí do domu.
No dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
Pes smí jenom ke starému nábytku.
Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
O.K., pes smí do postele, ale jenom když mu to dovolíte.
Pes smí do postele, když si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
No...


Pravidla soužití se psem

1. do domu pes nesmí
2. no dobře, do domu smí, ale jen do některých místností
3. pes smí do všech místností, ale nesmí lehat na nábytek
4. pes smí lehat jen na starý nábytek
5. tak jo, smí lehat všude na nábytku,ale nesmí spát v posteli
6. OK, pes smí do postele, ale jen když ho tam pán zavolá
7. pes smí spát v posteli kdy se mu zachce, ale nesmí zalézat pod peřinu
8. pes smí pod peřinu jen když ho tam pán pozve
9. pes smí spát pod peřinou každou noc
10. lidé mohou pod peřinu jen se souhlasem psa


Co se můžeme naučit od psů

Když na něco dostatečně dlouho civíš, získáš to.
Nevycházej bez průkazu.
Buď k lidem otevřený, své pocity můžeš vyjádřit počůráním jejich bot.
Když je čas jít spát, nech návštěvu návštěvou a běž si lehnout.
Vítej lidi přátelsky - studený čumák v klíně je ta nejlepší z cest.
Když to není mokré, není to opravdový polibek.
Když něco provedeš, přijmi za to zodpovědnost (hned jak tě vyvlečou z pod postele).


Proč mám radši psy

Čím později přijdu domů,tím radostněji mě vítá.
Pes není nikdy nespokojen se svým zevnějškem.
Psa nezajímá, kolik jsem měla psů.
Pes mě nekritizuje a neorganizuje mi život.
Rodiče mého psa mě nenavštěvují.
O psa nepřijdu, když se mimo domov mazlím s jinými psy.
Pes si s jinými psy většinou rozumí.


A trochu k zamyšlení:

Ako si mohol?

Keď som bola šteniatko, zabávala som ťa svojím šantením a rozosmievala som ťa. Nazýval si ma svojím dieťaťom a napriek mnohým rozkúsaným topánkam a niekoľkým "zavraždeným" vankúšom som sa stala tvojím najlepším priateľom. Vždy, keď som bola zlá, pokýval si nado mnou prstom a spýtal si sa: "Ako si mohla?!" - ale nakoniec si mi vždy odpustil, zvalil si ma na chrbát a poškrabkal na bruchu.
Moja výchova k čistotnosti trvala trochu dlhšie, než si predpokladal, lebo si bol hrozne zaneprázdnený, ale spolu sme to zvládli. Pamätám si tie noci, keď som bola pritúlená v posteli k tebe, načúvajúc tvojim tajomstvám a snom a verila som, že život proste nemôže byť lepší. Chodili sme na dlhé prechádzky, behali sme v parku, jazdili v aute, zastavili sa na zmrzlinu (mne si dal len kornútok, lebo vraj zmrzlina nie je dobrá pre psov) a driemala som na slnku, keď som čakala na tvoj príchod domov na sklonku dňa. Postupne si začal tráviť viac času v práci a na svojej kariére a viac času si venoval hľadaniu ľudského partnera. Čakávala som na teba trpezlivo, utešovala ťa, keď si mal zlomené srdce a bol si sklamaný, nikdy som ti nevyčítala zlé rozhodnutia, vždy som nadšene vítala tvoj príchod domov a tešila som sa s tebou, keď si sa zamiloval.
Ona, teraz tvoja žena, nie je "psíčkar" - ale aj tak som ju privítala v našom dome, snažila som jej prejaviť svoju náklonnosť a poslúchala som ju.
Bola som šťastná, pretože ty si bol šťastný. Potom prišli bábätká a ja som bola vzrušená spolu s tebou. Fascinovala ma ich ružovosť, ich vôňa a tiež som sa chcela o ne starať. Ale ty a ona ste sa obávali, že by som im mohla ublížiť a ja som trávila väčšinu času vyvretá v inej izbe alebo v klietke. Och, ako som ich chcela ľúbiť, ale stala som sa "zajatcom lásky". Ako vyrastali, stala som sa ich kamarátkou. Vešali sa na moju srsť a ťahali sa za ňu hore na svoje vratké nožičky, pchali mi prstíky do očí, skúmali moje uši a dávali mi pusinky na nos. Milovala som to všetko okolo nich a ich dotyk - pretože tvoj dotyk bol teraz taký zriedkavý - a keby bolo treba, bránila by som ich vlastným životom. Vkrádala som sa do ich postelí a načúvala ich trápeniam a tajným snom a spolu sme čakali na zvuk tvojho auta na prístupovej ceste. Bývali časy, že keď sa ťa iní spýtali, či máš psa, ty si vytiahol z peňaženky moju fotku a rozprával si im o mne príbehy. V posledných rokoch už len povieš "áno" a zmeníš tému.
Už nie som "tvoj pes", ale "iba pes" a rozčuľujú ťa všetky výdavky na mňa. Teraz máš veľkú pracovnú príležitosť v inom meste a ty a oni sa budete sťahovať do bytu, kde nie je dovolené držať zvieratá. Urobil si správne rozhodnutie pre svoju rodinu, ale boli časy, keď ja som bola tvoja jediná rodina. Bola som vzrušená z cesty autom, kým sme neprišli k zvieraciemu útulku. Bolo tam cítiť psy a mačky, strach a beznádej. Vyplnil si papiere a povedal: "Viem, že jej nájdete dobrý domov." Pokrčili ramenom a venovali ti bolestný pohľad. Poznali reálnosť umiestnenia psa v strednom veku, aj keď je s "papiermi". Musel si vyprostiť prsty tvojho syna z môjho obojku, keď kričal "Nie, tatko! Prosím, nenechaj ich zobrať môjho psa!" A ja som mala o neho starosť; a akú lekciu si mu to práve dal o priateľstve a vernosti, o láske a zodpovednosti a o úcte k celému životu? Rozlúčil si sa mnou tľapnutím po hlave, vyhol si sa môjmu pohľadu a zdvorilo si odmietol zobrať si môj obojok a vodítko. Ponáhľal si sa, lebo si mal nejaký termín... a teraz mám jeden aj ja.
Keď si odišiel, tie dve milé panie povedali, že si pravdepodobne o všetkom vedel niekoľko mesiacov dopredu a neurobil si žiadny pokus nájsť mi nový domov. Potriasli hlavou a povedali "Ako to mohol?" Venujú nám tu v útulku toľko pozornosti, koľko im to ich nabitý rozvrh dovolí. Kŕmia nás, samozrejme, ale moja chuť k jedlu sa stratila už pred mnohými dňami. Najprv som vyskočila a ponáhľala sa ku vchodu vždy, keď niekto prechádzal okolo môjho kotca, dúfajúc, že si to ty - že si zmenil názor - že to celé bol len zlý sen... alebo som dúfala, že to bude aspoň niekto, kto sa o mňa zaujíma, niekto, kto ma zachráni. Keď som si uvedomila, že nemôžem súperiť o upútanie pozornosti so šantením šťastných šteniat, neuvedomujúcich si svoj osud, ustúpila som do najvzdialenejšieho kúta a čakala som.
Začula som jej kroky, keď pre mňa prišla na konci jedného dňa a kráčala som za ňou pozdĺž uličky do oddelenej miestnosti. Veľmi tichá miestnosť.
Dala ma na stôl, poškrabkala za uchom a povedala mi, aby som sa nebála. Srdce mi búšilo v predtuche toho, čo príde, ale miešal sa v tom aj pocit úľavy. Zajatec lásky odišiel v priebehu dní. Ako to už mám v povahe, viac som sa starostila o ňu. Bremeno, ktoré nosí, ju hrozne ťaží, a ja to viem rovnako, ako som rozoznala každú tvoju náladu. Jemne mi stiahla prednú nohu a slza stiekla dolu jej lícom. Oblizla som jej ruku rovnako, ako som teba zvykla utešovať pred mnohými rokmi. Odborne vsunula ihlu do mojej žily. Zacítila som pichnutie a studenú tekutinu prúdiacu do môjho tela, ospalo som si ľahla, pozrela som sa do jej milých očí a zamrmlala som "Ako si mohol?" Možno pretože rozumela mojej psej reči, povedala: "Je mi to tak ľúto." Potľapkala ma a náhlivo vysvetľovala, že je to jej práca zabezpečiť, že pôjdem na lepšie miesto, kde ma nebudú ignorovať, týrať ani zanedbávať, a kde sa nebudem musieť brániť - miesto plné lásky a svetla, tak odlišné od tohto miesta na Zemi. A s posledným zvyškom mojej energie som sa ju snažila presvedčiť zavrtením môjho chvosta, že moje "Ako si mohol?" nebolo myslené na ňu. Bolo to určené tebe, môj milovaný pane, na teba som myslela. Budem na teba myslieť a čakať navždy. Kiež by ti každý v tvojom živote preukázal takú vernosť.
Koniec.

Poznámka autora:

Ak vám článok "Ako si mohol" vohnal slzy do očí tak ako mne, keď som ho písal, je to preto, lebo je to príbeh zložený z osudov miliónov zvierat, ktoré umierajú každý rok v amerických útulkoch. Vítaná je snaha všetkých, čo by chceli článok ďalej šíriť pre nekomerčné účely, pokiaľ pripisujú poznámku s autorským právom. Prosím, použite ho na vzdelanie ľudí na svojich stránkach, časopisoch, na informačných tabuliach útulkov a veterinárnych ošetrovní. Privítam zaslanie kópií časopisov, ktoré vytlačia "Ako si mohol?" na hore uvedenú adresu. Dajte verejnosti vedieť, že rozhodnutie pridať do rodiny zviera je dôležité rozhodnutie do života, že zvieratá si zaslúžia našu lásku a citlivú starostlivosť, že nájdenie vhodného náhradného domova je vašou zodpovednosťou, že spolky na ochranu zvierat vám môžu dať dobrú radu a že každý život je cenný. Prosím, pridajte svoje úsilie k zastaveniu zabíjania, a podporte kampaň za sterilizáciu v prevencii množenia nechcených zvierat.

Ďakujem, Jim Willis

Copyright 2001 J. Willis (preklad Ing. Lotta Blaškovičová)



Bydlení

My máme bytovou situaci vyřešenou celkem dobře. Většinou stejně spíme v garáži, kde nám udělali díru do vrat, aby jsme si nemuseli vrata stále otvírat (ono se to pejskům děká docela blbě).


Táta našel na netu nějaké povídání o tom, jak řešit psí bydlení, pokud je to třeba a protože ví, že to zase někde ztratí, tak to dal sem. Třeba se mu to někdy bude hodit.

Návod na boudu (klikněte na obrázek - 214kb)

Návod na psí boudu

Zajímavé povídání o stavbě boudy bylo na této adrese: http://www.razdva.cz/alesmarek/pes/


A ještě trochu humoru :)






Taky se váš pes bojí veterináře ?