Vánoce a Silvestr (pokračování)

Za to na Silvestra už bylo sněhu o poznání více. Podle množství sprostých slov, které táta použil při odklízení, tipuji, že sněhu bylo asi dost.



Výhodou Silvestra je třeba to, že můžem klidně spát uvnitř - v centru dění. :)



To venkovní burácení nás ale vůbec nebere. Ty lidi si snad neuvědomují, že slyšíme podstatně lépe než oni a že to nemusí být příjemný.



Přestože jsme neslavili, byla i na nás vidět pokročilá hodina.
Tentokrát se tátovi nepovedlo narafičit na mě kompromitující fotku. :)



Po novém roce jsme vyrazili do lesa. Táta prohlásil cosi o tom, že když teda furt táhnu, tak by toho měl využít a připnul si mě k pasu a že prý budu tažný pes. Prý sportujeme a děláme jakýsi dog-trekking. No nevím, nejsem si moc jistěj, jestli si nevymýšlí. Terinku to bavilo a chvíli nám dělala prvního vodícího psa (což je u ní skoro paradox :)).




První část fotek z vánoc ( 1. část ).